A Brief History of Intelligence
Lidský mozek nás fascinuje už od nepaměti. Vždyť i Egypťan Sinuhet vypráví, že „šťourání“ se v něčí hlavě není jen výsadou moderních dějin. Ale proč tomu tak je? V knize A Brief History of Inteligence zazní krásná věta: „What I cannot create, I cannot understand.“ Tedy něco jako: „Nemohu porozumět tomu, co nestvořím.“ Jistě, původně nás mozek zajímal především z důvodů medicínských, ale jak už to tak bývá, doba pokročila a je na čase rozšířit si obzory. Proč tedy konečně nevytvořit umělého člověka? Morální dilemata stranou. Jenže jak na to?
“Does ChatGPT – scoring better on the bar exam than most lawyers – actually understand the law?“
Odpověď na stěžejní otázku jak na to? se ukrývá uvnitř téhle knížky a řekl bych, že není jednoduché se jí probrat, laicky prokousat.
Jednou z obtíží textu totiž je, že autor není vědec ani biolog, jak sám přiznává v úvodu. Což by nemuselo být nutně na škodu, neboť se v rámci svojí profese věnuje integrování jazykových modulů do softwarových struktur společností. Onen pověstný background tedy do určité míry splňuje. Nicméně to, že je autor především nadšenec, který provádí jakousi syntézu dat a poznatků, se podepisuje na čtivosti a čitelnosti.
“This is the most shocking observation when comparing neurons across species – they are all, for the most part, fundamentally identical.“
Jistě, fungování mozku není vyšší dívčí a bez odborných termínů a vysvětlování se to nejspíš neobejde, ale všeho s mírou. A právě v míře spatřuji sice jedinou, ale přece jen slabinu knihy. Úvod se totiž věnuje historii vzniku života, a to je samo o sobě Téma. Z vědeckého pohledu je práce s daty velmi čistá a precizní a kniha obsahuje nespočet příkladů a obrázků, ale pro někoho, koho zajímá především proč?, se začátek věnuje až přespříliš otázkám jak?
Bennett, Max AngličtinaMäkká väzba
HarperCollins Publishers
ISBN: 9780008560133
Na objednávku
Predpokladané dodanie v piatok, 4. júla 2025
Pokud se vám povede nenechat se rušit a plně vstřebáte předimenzovaný úvod, čeká vás odměna v podobě detailního, leč velmi zábavného čtení, které je rozděleno do pěti částí. Každá jedna odpovídá průlomu (breakthrough), ke kterému lidstvo došlo díky hlubším poznatkům spojeným právě s fungováním mozku. Průlomy – milníky lidského vývoje, které nám umožnily dále se posouvat. Od orientace v prostoru, po posilování prožitků, až ke komunikaci. Mimochodem se tak dozvíte, jak funguje plně automatický bezobslužný vysavač a kde se jeho tvůrci inspirovali. Odhalíte pravou podstatu dopaminu, nemine vás studie rozpoznávání vzorů, paměti, teorie mysli, imitace a mnoho, mnoho dalšího.
“Dopamine is not a signal for reward but for reinforcement. As Sutton found, reinforcement and reward must be decoupled for reinforcement learning to work.“
Kapitola věnovaná řeči je už ale předzvěstí poutavého konce, třešničkou na dortu, a věřím, že vás nadchne. Buďte však připraveni, že autor si pro vás připravil sice spoustu odpovědí, ale také spoustu otázek k zamyšlení. A právě v nich spatřuji největší sílu knihy.
Staneme se jen dalším živočišným otiskem na Zemi nebo dosáhneme něčeho víc? Jakou hodnotu má jediný lidský život v kontrastu miliard let evoluce nebo stáří Planety?
Adaptovali jsme se už nebo potřebujeme apokalyptickou změnu prostředí? Experimentujeme nebo jsme experimentem kosmu my sami?
Hloubejme a trapme náš mozek!